Rozhovor s Václavom Vančurom

0
198

Dnes Vám prinášame rozhovor s Václavom Vančurom, kresličom, designerom a občasným programátorom. Je 27 ročný študent Akadémie výtvarných umení, pochádza z Liberca, momentálne žije v Prahe.

Mohli by ste čitateľom predstaviť Vašu prácu, o čom vypovedá, aké sú jej hlavné črty?
Jsem ilustrátor, občasný programátor interaktivních aplikací, web designer a chovatel koček. V poslední době jsem trochu víc programátor než cokoliv jiného, ale řekl bych, že programátorem jsem naposled v životě. Chystám se vrhnout do mnou zatím neprobádaných končin: chci kreslit dětské příběhy a možná i animovat krátký film. Takže možná budu zase po letech i animátor.

Na čo sa vo svojich prácach najviac zameriavate?
Rád kombinuji různé technologie. Pokaždé mám radost, když se mi podaří skloubit věci, které přede mnou nikdo moc nekloubil. I když jsem dřív příliš konceptuálně nemyslel, zdá se, že se to zgruntu změnilo: až tak, že vlastně poslední dobou nic moc nedělám. Mé poslední nápady mi nepřijdou až tak ideově silné, aby stálo za to je realizovat :)

Na čom pracujete v súčasnej dobe?
Jak jsem již řekl, jsem nyní víc programátor než grafik. Už rok pracuji na CD-ROM encyklopedii literatury, vypadá to, že již během několika dní bude konečně hotova. Původně to vypadalo na maximálně tříměsíční projekt, teď v lednu ale načínám již jedenáctý měsíc téměř nepřetržité práce. Díky tomuto projektu jsem se naučil spousty nových věcí: kryptografii, práci s daty a s databázemi. Samotná aplikace prohlížeče (i když ve Flashi) je asi nejrobustnější věc, jakou jsem kdy vytvořil. A kdo pracuje s ActionScriptem 1 (AS2 je o něčem jiném) ví, jak je těžké nepustit si chaos do kódu… Zkrátka jsem se naučil hromady věcí, které už nikdy použít nechci, protože, jak jsem již řekl, budu kreslit omalovánky.

Pracujete aj pre nejakú spoločnosť alebo ste čisto iba na „voľnej nohe“?
Jsem na volné noze, ani bych se už zaměstnat nenechal. Mám pro to víc než dobré důvody: v životě jsem potkal bambiliardu namyšlených kravaťáků, kteří si mysleli, že rozumí designu víc než designer. Byli schopni klientovi slíbit vše, co mu na očích viděli a nehleděli přitom na to, kolik to dá práce (což sami ani mnohdy nevěděli, jsou právě jen MANA-žeři). Grafik se pak musel přetrhnout, aby sliby, které ti nad ním slíbili, byli schopni dodržet. Jsem tedy sám a mám bohudík štěstí, že si klienty můžu vybírat. Nedělám práci, která se příčí mému pohledu na svět nebo která mě nebaví. To bych si nikdy v zaměstnání nemohl dovolit. Navíc si můžu dopřát víkend i uprostřed týdne. Nevýhodou však je nestálý příjem a fakt, že si občas víkend nedopřeji i několik měsíců. Za tu svobodu to ale stojí.

Má klient, pre ktorého tvoríte väčšinou pevnú predstavu, alebo Vám necháva voľnú ruku?
Většinou jsem u vzniku projektu od začátku do konce – a to mi vyhovuje. Jedině tak jsem schopen klientovi nabídnout řešení přesně na míru. Ale můj život nejsou naštěstí jen klienti a dřina na komerci: naštěstí můžu dělat i smysluplné věci pro radost nebo pro dobré lidi kolem sebe.

Od čoho to závisí?
Od kvality klienta.

Akému grafickému programu ste verný?
To není důležité, ne? Mně jde o výsledek a proces tvorby je jen nějaká cesta. Někdy používám Gimp, někdy Adobe Photoshop. Skoro neustále Macromedia Flash. Když potřebuji speciální efekty, spustím Expression, po letech jsem se od Illustratoru vrátil ke Xaře, protože je daleko rychlejší a práce je v ní intuitivnější. Ať si zaprděnci se zásekem na Adobe Illustratoru říkají co chtějí…

Odkiaľ čerpáte inšpiráciu?
Dost často z vlastních snů… A zbytek vymýšlím většinou s přáteli v hospodě.

Môžete nám priblížiť váš výrobný postup od inšpirácie až po samotný finálny výsledok?
Každá práce, kterou dělám, je jiná. A tak bych vám mohl vysvětlit jak kreslím obrázek (tutoriál vyšel svého času v časopise Font), jak animuji ve Flashi, jak lepím dohromady Přemka Podlahu s psytrancovou dupárnou nebo jak upravuji data pro encyklopedii. Ale hlavně je to mé know-how, už se mi nechce vysvětlovat, jak k čemu dojdu. Hlavně se nedržím žádných postupů, pokaždé se snažím tvořit jinak (například nedávno jsem si pořídil scratchboard – akrylátovou desku s černou vrstvičkou barvy. Ryje se do ní rydlem a namísto černých čar se kreslí bílé linky, do tmy přináším světlo. Bohužel je tato technika u nás zatím nedostupná, pro desku jsem si jel do Vídně).

Nejde len o technické stvárnenie. Čo by mala podľa Vás správna grafika obsahovať?
Hlavně koncept. Samozřejmě technické zmáknutí je důležité, ovšem pokud dílo nemá dobrou myšlenku, je o ničem. A jednu radu na závěr: člověk by si měl rozmyslet proč tvoří a proč světu své dílo ukazuje. Pokud je to kvůli reklamě na sebe sama nebo pro ukázku toho, co dokáže, pak je to umění o egu a nikomu mimo autora nic nepřináší. Člověk by měl ukazovat věci, které dokážou příjemce oslovit a někam nasměrovat, něco mu ukázat, možná ho i trochu popíchnout (ne ale nutně šokovat nebo ukázat, jak dobře boří tabu). Pak je to dílo, které je schopné samo žít a které říká, že autor dostal od Boha talent, který umí využít na to, na co ho dostal. A to přece není jeho ego…

Ďakujem za príjemný rozhovor a prajem Vám veľa úspechov a inšpirácie pri tvorení. Viac o Václavovi nájdete na jeho webewww.vaclav.vancura.org

Autor: Yves